čtvrtek 15. března 2012

Interview pro festivalový magazín Hobblíku a MUMRAJe

1) Jaký máte vztah k festivalu Hobblík a MUMRAJ! ?
Už jsme se festivalu pár let neúčastnili, ale vztah k němu máme, řekl bych, dobrý. Viděli jsme zde skvělá představení - třeba Inventury divadla Prkno, rozbory zde bývají obsažné a v zákulisí soubory podporuje energická a ochotná paní s nádherným altem.

2) Co nám letos předvedete?
Inscenaci hry Jáchyma Topola UVAŘENO. Nepohádkový příběh o tom, že kdo se spřáhne se zlem, skončí v pekle.

3) Řekněte nám něco o místě, odkud pocházíte.
Pocházíme z Boskovic, což je maloměsto s bohatou minulostí a ne příliš útěšnou současností. Jako mnoho jiných v této zemi. Okolní krajina, ve které se setkává Boskovická brázda s Drahanskou vrchovinou, a město tak obklopují zalesněné kopce i mírně zvlněná pole, je však přeci jen zdrojem jistých pozitivních sil. Stejně jako historie, byť mnohdy krutá - o podstatnou část své kulturní tradice a jistě i společenské pestrosti Boskovice přišly odsunem židovského obyvatelstva do koncentračních táborů. Připomíná to torzo židovského města, zničené nejprve komunisty a poté investory.

4) Letošním tématem festivalu jsou různá výročí. Slavíte také nějaké výročí v souboru? Nebo aspoň významné narozeniny?
Pokud vydržíme do podzimu, oslavíme 10 let trvání souboru. Jak to oslavíme, to zatím netuším, ale jisté propátrání minulosti bude asi nutné, i když ohlížení se nemusí být zrovna bezbolestné. Ale příležitost k oslavě a poděkování to určitě bude.

5) Chodíte se jako soubor inspirovat i do profesionálních divadel?
Společně ne. Možná někteří chodí, ale nevím, jestli se dá říct, že pro inspiraci. Já osobně čerpám inspiraci spíš odjinud, hlavně z literatury. Věřím víc na možnost inspirace řekněme mezidisciplinární, i báseň či píseň můžou naučit člověka cosi podstatného o směřování k celistvému uměleckému tvaru.

6) Jaký máte rituál před vystoupením?
Vzhledem k podobě současné inscenace jsme aktuálně přejali určité rituály sportovní. A kdo potřebuje a může, dává si, tuším, malou kořalku.

7) Co děláte nejraději po představení?
Chodíme na rozbory. Ať už před porotu nebo mezi diváky. Pokud není ani jedno možné, tak si musíme vystačit sami. Jsme totiž trochu intelektuální a hodně užvaněný soubor, takže moc rádi představení řešíme a rozebíráme, mnohdy tak dlouze, že je nutná návštěva některého z non-stopů ve městě.

Tomáš Trumpeš - divadlo NABOSO

Žádné komentáře:

Okomentovat